अथ स्तोत्रम् —
जटाजूटज्वालाज्वलत्पावकाक्षं
दिगम्बरं भीमभुजङ्गाभिरामम् ।
अहंकारदर्पक्षयं कालकालं
भजेऽहं महेशं स्वयं कारणेशम् ॥ १ ॥
सृष्टिस्थितिध्वंसहेतुं प्रचण्डं
निष्कम्पसंकल्पदीक्षापरायणम् ।
विघ्नौघवातैरपि नाविचाल्यं
व्रतस्थमेकं शरणं प्रपद्ये ॥ २ ॥
विषं पीत्वा लोकहिताय स्थितं तं
निगृह्य दोषान् सुधयाऽभिषिञ्चन्तम् ।
तमोगह्वरं तेजसा भासयन्तं
नमामि प्रेमस्वरूपं महान्तम् ॥ ३ ॥
इन्द्रियग्रामजयं योगिनाथं
मनोनिग्रहैकप्रदीपप्रकाशम् ।
जयेंद्रनाम्नोऽपि मदीयहृदिस्थं
स्वरूपेण शम्भुं सदाऽहं स्मरामि ॥ ४ ॥
उग्रं तथाऽपि करुणैकसिन्धुं
अचलप्रतिज्ञं तपसा दुरापम् ।
न मोहः न बाधा न लोभप्रवाहः
चलयेत् पथाद् यस्य तं नतोऽस्मि ॥ ५ ॥
अहं ब्रह्मास्मीत्यखण्डप्रकाशं
निरालम्बमाद्यं निरस्तप्रपञ्चम् ।
यतो जायते विश्वमेतत् समस्तं
तमेवेशमीशं शिवं चिन्तयामि ॥ ६ ॥
न मे भेदबुद्धिर्न मे देहभावः
न मेन्द्रियस्पर्शवशोऽस्ति कदाचन ।
शिवे संनिविष्टं मनो मे सदाऽस्तु
व्रतस्थजीवन्मृतिरस्तु मेऽत्र ॥ ७ ॥
जयति जयति रौद्ररूपो महेशः
जयति जयति प्रेमपूर्णः सदाशिवः ।
जयति जयेंद्रहृदि भावितात्मा
जयति शिवः संकल्पसिद्धिप्रदाता ॥ ८ ॥
Verse 1
जटाजूटज्वालाज्वलत्पावकाक्षं
Whose matted locks blaze like rising flames and whose eyes burn like sacred fire,
दिगम्बरं भीमभुजङ्गाभिरामम् ।
The sky-clad One, adorned magnificently with fierce serpents,
अहंकारदर्पक्षयं कालकालं
The destroyer of the arrogance of ego, the death of Time itself,
भजेऽहं महेशं स्वयं कारणेशम् ॥
I worship that Mahesha, the Supreme Cause of all causes.
Verse 2
सृष्टिस्थितिध्वंसहेतुं प्रचण्डं
The mighty force behind creation, preservation, and dissolution,
निष्कम्पसंकल्पदीक्षापरायणम् ।
Established firmly in an unshakable vow and sacred resolve,
विघ्नौघवातैरपि नाविचाल्यं
Unmoved even by storms of obstacles,
व्रतस्थमेकं शरणं प्रपद्ये ॥
That steadfast ascetic alone I take refuge in.
Verse 3
विषं पीत्वा लोकहिताय स्थितं तं
Who drank poison for the welfare of the world,
निगृह्य दोषान् सुधयाऽभिषिञ्चन्तम् ।
Who restrains all negativity and transforms it into nectar,
तमोगह्वरं तेजसा भासयन्तं
Who illumines the darkest abyss with radiant light,
नमामि प्रेमस्वरूपं महान्तम् ॥
I bow to that Great One, the very embodiment of divine love.
Verse 4
इन्द्रियग्रामजयं योगिनाथं
The Lord of Yogis, conqueror of the army of senses,
मनोनिग्रहैकप्रदीपप्रकाशम् ।
The sole lamp illuminating mastery over the mind,
जयेंद्रनाम्नोऽपि मदीयहृदिस्थं
Who resides in my heart — I, named Jayendra,
स्वरूपेण शम्भुं सदाऽहं स्मरामि ॥
That Shambhu, as my own inner Self, I constantly remember.
Verse 5
उग्रं तथाऽपि करुणैकसिन्धुं
Fierce in form, yet the one boundless ocean of compassion,
अचलप्रतिज्ञं तपसा दुरापम् ।
Firm in vow, attainable only through intense austerity,
न मोहः न बाधा न लोभप्रवाहः
Neither delusion, nor obstruction, nor floods of desire,
चलयेत् पथाद् यस्य तं नतोऽस्मि ॥
Can move Him from His path — to Him I bow.
Verse 6
अहं ब्रह्मास्मीत्यखण्डप्रकाशं
The indivisible light revealed as “I am Brahman,”
निरालम्बमाद्यं निरस्तप्रपञ्चम् ।
Self-supported, primordial, beyond all manifested illusion,
यतो जायते विश्वमेतत् समस्तं
From whom this entire universe arises,
तमेवेशमीशं शिवं चिन्तयामि ॥
That Supreme Lord, Shiva, alone I contemplate.
Verse 7
न मे भेदबुद्धिर्न मे देहभावः
Let there be no sense of duality in me, nor identification with the body,
न मेन्द्रियस्पर्शवशोऽस्ति कदाचन ।
May I never fall under the sway of sensory temptations,
शिवे संनिविष्टं मनो मे सदाऽस्तु
May my mind remain ever established in Shiva,
व्रतस्थजीवन्मृतिरस्तु मेऽत्र ॥
Let my life — and even my death — be one of unwavering vow.
Verse 8
जयति जयति रौद्ररूपो महेशः
Victory, victory to Mahesha in His fierce form!
जयति जयति प्रेमपूर्णः सदाशिवः ।
Victory to Sadashiva, filled with infinite love!
जयति जयेंद्रहृदि भावितात्मा
Victory to the One realized in the heart of Jayendra!
जयति शिवः संकल्पसिद्धिप्रदाता ॥
Victory to Shiva, the granter of fulfilled resolve!
जयेंद्रकृत उग्र शिव संकल्प स्तोत्र – हिंदी अर्थ
श्लोक १
जिनकी जटाएँ अग्नि की ज्वाला समान प्रज्वलित हैं, जिनकी आँखें अग्नि के समान तेजस्वी हैं।
जो दिगम्बर हैं और भयंकर सर्पों से विभूषित हैं।
जो अहंकार के दर्प का नाश करने वाले और स्वयं काल के भी काल हैं।
मैं उन महेश्वर को प्रणाम करता हूँ जो स्वयं समस्त कारणों के कारण हैं।
श्लोक २
जो सृष्टि, पालन और संहार के कारण हैं।
जो अचल संकल्प में दृढ़ और दीक्षा में स्थित हैं।
जिन्हें बाधाओं के तूफ़ान भी विचलित नहीं कर सकते।
ऐसे व्रतस्थ शिव की मैं शरण ग्रहण करता हूँ।
श्लोक ३
जिन्होंने लोककल्याण हेतु विष पान किया।
जो दोषों को रोककर अमृत में परिवर्तित करते हैं।
जो अंधकार को अपने तेज से प्रकाशित करते हैं।
ऐसे प्रेमस्वरूप महादेव को मैं नमन करता हूँ।
श्लोक ४
जो इन्द्रियों के विजेता और योगियों के नाथ हैं।
जो मनोनिग्रह के एकमात्र दीपक हैं।
जो मेरे हृदय में स्थित हैं — और जिनका भाव मेरे नाम ‘जयेंद्र’ में भी है।
ऐसे शम्भु का मैं सदा स्मरण करता हूँ।
श्लोक ५
जो उग्र रूप होते हुए भी करुणा के सागर हैं।
जो अटल प्रतिज्ञा वाले और तप से ही प्राप्त होने योग्य हैं।
जिन्हें न मोह, न बाधा, न लोभ विचलित कर सकता है।
ऐसे शिव को मैं प्रणाम करता हूँ।
श्लोक ६
जो अखंड ब्रह्म प्रकाश हैं — “अहं ब्रह्मास्मि” का अनुभव।
जो निराधार, आदि और माया से परे हैं।
जिनसे यह सम्पूर्ण जगत उत्पन्न हुआ।
मैं उसी शिव का चिंतन करता हूँ।
श्लोक ७
मुझमें न भेदभाव रहे, न देह का अभिमान।
मैं इन्द्रियों के वश में न रहूँ।
मेरा मन सदा शिव में स्थित रहे।
मेरा जीवन और मृत्यु दोनों व्रतस्थ हों।
श्लोक ८
रौद्ररूप महेश की जय हो।
प्रेमपूर्ण सदाशिव की जय हो।
जो जयेंद्र के हृदय में स्थित हैं, उनकी जय हो।
संकल्प सिद्धि प्रदान करने वाले शिव की जय हो।
ଜୟେନ୍ଦ୍ରକୃତ ଉଗ୍ର ଶିବ ସଂକଳ୍ପ ସ୍ତୋତ୍ର – ଅର୍ଥ
ଶ୍ଲୋକ ୧
ଯାହାଙ୍କ ଜଟା ଅଗ୍ନିଶିଖା ସମ ଜ୍ଵଳନ୍ତ ଏବଂ ନୟନ ଅଗ୍ନି ସଦୃଶ ତେଜସ୍ୱୀ।
ଯିଏ ଦିଗମ୍ବର ଏବଂ ଭୟାନକ ସର୍ପମାଳାଧାରୀ।
ଯିଏ ଅହଂକାରର ନାଶକ ଏବଂ କାଳଙ୍କୁ ମଧ୍ୟ ନିୟନ୍ତ୍ରଣ କରନ୍ତି।
ସେହି ମହେଶ୍ୱରଙ୍କୁ ମୁଁ ନମସ୍କାର କରୁଛି।
ଶ୍ଲୋକ ୨
ଯିଏ ସୃଷ୍ଟି, ପାଳନ ଓ ସଂହାରର କାରଣ।
ଯିଏ ଅଚଳ ସଂକଳ୍ପରେ ଦୃଢ।
ବାଧାର ଝଡ଼ ମଧ୍ୟ ଯାହାଙ୍କୁ ଅଚଳ କରିପାରେ ନାହିଁ।
ସେହି ବ୍ରତସ୍ଥ ଶିବଙ୍କ ଶରଣେ ମୁଁ ଯାଉଛି।
ଶ୍ଲୋକ ୩
ଲୋକକଳ୍ୟାଣ ପାଇଁ ଯିଏ ବିଷ ପାନ କରିଥିଲେ।
ଯିଏ ଦୋଷକୁ ନିୟନ୍ତ୍ରଣ କରି ଅମୃତରେ ପରିଣତ କରନ୍ତି।
ଯିଏ ଅନ୍ଧକାରକୁ ତେଜରେ ପ୍ରକାଶିତ କରନ୍ତି।
ସେହି ପ୍ରେମମୟ ମହାଦେବଙ୍କୁ ମୁଁ ପ୍ରଣାମ କରୁଛି।
ଶ୍ଲୋକ ୪
ଯିଏ ଇନ୍ଦ୍ରିୟଜୟୀ ଓ ଯୋଗୀମାନଙ୍କ ନାଥ।
ଯିଏ ମନୋନିୟନ୍ତ୍ରଣର ଏକମାତ୍ର ପ୍ରଦୀପ।
ଯିଏ ମୋ ହୃଦୟରେ ବସିଛନ୍ତି — ମୋର ନାମ ‘ଜୟେନ୍ଦ୍ର’ ତାହାର ପ୍ରତିବିମ୍ବ।
ମୁଁ ସେହି ଶମ୍ଭୁଙ୍କୁ ସଦା ସ୍ମରଣ କରେ।
ଶ୍ଲୋକ ୫
ଯିଏ ଉଗ୍ର ହୋଇ ମଧ୍ୟ କରୁଣାର ସମୁଦ୍ର।
ଯିଏ ଅଚଳ ପ୍ରତିଜ୍ଞାବାନ୍ ଏବଂ ତପସ୍ୟାରେ ଲଭ୍ୟ।
ମୋହ, ବାଧା କିମ୍ବା ଲୋଭ ଯାହାଙ୍କୁ ଚଞ୍ଚଳ କରିପାରେ ନାହିଁ।
ସେହି ଶିବଙ୍କୁ ମୁଁ ପ୍ରଣାମ କରୁଛି।
ଶ୍ଲୋକ ୬
ଯିଏ ଅଖଣ୍ଡ ବ୍ରହ୍ମ ପ୍ରକାଶ — “ଅହଂ ବ୍ରହ୍ମାସ୍ମି”ର ଅନୁଭବ।
ଯିଏ ନିରାଧାର, ଆଦି ଓ ମାୟାତୀତ।
ଯାହାଠାରୁ ସମସ୍ତ ବିଶ୍ୱର ଉତ୍ପତ୍ତି।
ମୁଁ ସେହି ଶିବଙ୍କୁ ଚିନ୍ତନ କରେ।
ଶ୍ଲୋକ ୭
ମୋରେ ଭେଦବୁଦ୍ଧି ନ ରହୁ।
ମୁଁ ଇନ୍ଦ୍ରିୟର ବଶ ନ ହଉ।
ମୋ ମନ ସଦା ଶିବରେ ନିର୍ମଳ ରହୁ।
ମୋ ଜୀବନ ଓ ମୃତ୍ୟୁ ଉଭୟ ବ୍ରତମୟ ହେଉ।
ଶ୍ଲୋକ ୮
ରୌଦ୍ରରୂପ ମହେଶଙ୍କ ଜୟ।
ପ୍ରେମମୟ ସଦାଶିବଙ୍କ ଜୟ।
ଯିଏ ଜୟେନ୍ଦ୍ରର ହୃଦୟରେ ବସିଛନ୍ତି ସେହିଙ୍କ ଜୟ।
ସଂକଳ୍ପ ସିଦ୍ଧିଦାତା ଶିବଙ୍କ ଜୟ।
Verse 1
Jaṭājūṭa-jvālā-jvalat-pāvakākṣam |
Digambaraṁ bhīma-bhujaṅgābhirāmam ||
Ahaṅkāra-darpa-kṣayaṁ kāla-kālam |
Bhaje’haṁ Maheśaṁ svayaṁ Kāraṇeśam ||
Verse 2
Sṛṣṭi-sthiti-dhvaṁsa-hetuṁ pracaṇḍam |
Niṣkampa-saṅkalpa-dīkṣā-parāyaṇam ||
Vighnaugha-vātair-api nāvicālyam |
Vratastham ekaṁ śaraṇaṁ prapadye ||
Verse 3
Viṣaṁ pītvā loka-hitāya sthitaṁ tam |
Nigṛhya doṣān sudhayā’bhiṣiñcantam ||
Tamo-gahvaraṁ tejasā bhāsayantam |
Namāmi prema-svarūpaṁ mahāntam ||
Verse 4
Indriya-grāma-jayaṁ yoginātham |
Mano-nigrahaika-pradīpa-prakāśam ||
Jayendra-nāmno’pi madīya-hṛdistham |
Svarūpeṇa Śambhuṁ sadā’haṁ smarāmi ||
Verse 5
Ugraṁ tathā’pi karuṇai-ka-sindhum |
Acala-pratijñaṁ tapasā durāpam ||
Na mohaḥ na bādhā na lobha-pravāhaḥ |
Calayet pathād yasya taṁ nato’smi ||
Verse 6
Ahaṁ Brahmāsmi-ty-akhaṇḍa-prakāśam |
Nirālambam ādyaṁ nirasta-prapañcam ||
Yato jāyate viśvam etat samastam |
Tam eveśam īśaṁ Śivaṁ cintayāmi ||
Verse 7
Na me bheda-buddhir na me deha-bhāvaḥ |
Na mendriya-sparśa-vaśo’sti kadācana ||
Śive sanniviṣṭaṁ mano me sadā’stu |
Vratastha-jīvan-mṛtir astu me’tra ||
Verse 8 (Chant with rising intensity)
Jayati jayati raudra-rūpo Maheśaḥ |
Jayati jayati prema-pūrṇaḥ Sadāśivaḥ ||
Jayati Jayendra-hṛdi bhāvita-ātmā |
Jayati Śivaḥ saṅkalpa-siddhi-pradātā ||